14.08.2014 19:02

Canisterapie očima Veroniky, aneb každý máme nějakého ,,svého" klienta

Ráda bych se Vám představila. Jmenuji se Veronika a mám zlatou retrívřici- Terry. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak pomoci lidem postiženým, nemocným nebo i naprosto zdravým a ono to přišlo jako na zavolanou. Před nějakou dobou jsme zjistili, že Terry zbožňuje děti a celkově lidi. Začala jsem více zkoumat, co to canisterapie je, co to obnáší aj… Chodily jsme s Terrynkou na kurz, kde jsme se vše postupně naučily, potom jsme úspěšně složily zkoušky a hurá do práce!

Nyní navštěvujeme Hospic sv. Lukáše v Ostravě, kam docházíme pravidelně co 14 dní. Ani já ani Terry jsme si do té doby neuvědomovaly, co se za canisterapií skrývá. Každá návštěva je pro nás obrovský zážitek a neocenitelná zkušenost.

Onehdy jsme s Terrynkou opět byly na canisterapii. Terry už se vždy těší. Dostáváme od sestřiček pokyn, do jakých pokojů máme jít, ale my máme tu svou klasiku- prvně návštěva pokoje č. 11, pak vše ostatní. Terrynka už mě automaticky tahá na „jedenáctku“, abychom šly za tou paní, co jí dává ty výborné piškotky. Paní Helena je starší paní upoutaná na lůžko a psi ji celý život provázeli. Na pokoji je sama a obvykle je smutná, ale ono není divu… Jakmile s Terkou přijdeme, rozzáří se jí oči a už mi nařizuje, ať vytáhnu ze skříňky piškoty. Terry letí k její posteli a čeká- sklopíme zábranu, pomazlí se spolu a rázem je Terrynka v posteli. Paní Helena si s Terkou povídá, dává jí různé povely, krmí ji jedním piškotem za druhým, což já nemůžu vidět. Jenže - vypadá spokojeně, takže já jí v tom nedokážu zabránit a taky proč?! Společně si povídáme, shrneme uplynulých 14 dní a já si poslechnu pár jejich historek ze života. Postěžuje si, jak je dnešní mládež hrozná, jak ji všichni štvou včetně rodiny a jaký je to strašný stereotyp. Potom mi začne líčit, co jí bolí a trápí. A z plánovaných 10 minut u paní Heleny je v lepším případě „jen“ 30 minut. A pak tedy odcházíme, abychom stihly ještě ostatní, i když se ani jedné z nás nechce. Nicméně jsem neskutečně ráda, že paní Heleně vykouzlíme na chvíli úsměv na rtech a zpestříme jí její stereotypní den.

Ale těch 30 minut je pro mě jako celodenní přednáška o životě. A ejhle, rázem si uvědomím spousty věcí. Ono přece jenom, chtě, nechtě, změníte svůj pohled na život a vlastně na celý svět. Já osobně si uvědomím, jaké mám štěstí a jak málo k tomu štěstí stačí.

Canisterapie je přínosem a odreagováním nejen pro klienty, ale i pro mě a pro Terrynku. Ta se vždycky těší, užívá si mazlení a vychází z Hospice s pohledem blaženosti. A já zapomenu na všední věci, které jsou oproti těmhle maličkostmi a vždycky z Hospice odcházím o hodně chytřejší a zkušenější.

—————

Zpět


Kontakt

SmilingDog z.s.

+420 607119914