01.10.2015 13:28

Canisterapie...???

Mnoho lidí se mě v poslední době ptá na canisterapii a mě samozřejmě těší, že se canisterapie dostává víc a víc do podvědomí lidí. Většinou to jsou mí kamarádi, kteří jsou věkově přibližně jako já (21 let), a kteří nikdy o ničem takovém neslyšeli, a ani by si na to netroufli. Nicméně se setkávám i spodobnými otázkami od lidí, u kterých je patrný věkový rozdíl. Jejich hlavní dotazy jsou:

Jaké to je?

Jak to vnímáš?

Co na to tvá psychika?

Proč to děláš?

Nyní nejčastěji docházíme do Sanatorií Klimkovice za dětmi s různým druhem postižení, proto mé odpovědi jsou brány hlavně z tohoto úhlu pohledu.

Jaké to je? Dokonalé, úžasné, perfektní. Nikdy jsem nepomyslela na to, že něco takového budu dělat. A nikdy bych se k tomu nedostala, kdybych neměla psy. Je to nepopsatelně krásný pocit, když vidím, že klienti mají o pejsky zájem, mazlí se snimi, hrají si snimi, a že tak banální věci je dokážou rozesmát nebo dokonce donutit knějakému pohybu či snaze.

Jak to vnímáš? Od té doby, co se zajímám o canisterapii se mnohé změnilo- a nejvíce asi můj pohled na svět. Lidé si neustále stěžují na naprosto fatální věci (nemám čas, chuť, náladu/ je to tady strašné/ nebaví mě moje práce/ nesnáším školu), které nejsou absolutně důvodem k tomu, abychom byli naštvaní a neustále brblali. Co by za to dali mnozí rodiče dětí s handicapem, kdyby mohli chodit do práce? Kdyby jejich děti byly zdravé? Kdyby byly všechny schopny plnohodnotně studovat a vést plnohodnotný život? Toto vše si člověk uvědomí, až jakmile se začne v tomto prostředí pohybovat. Já jsem úplně změnila priority a pokaždé, když mám tendenci si začít stěžovat, ihned zavřu pusu a řeknu si, že si nemám na co stěžovat, a že mi nic nechybí.

Co na to tvá psychika? Moje psychika musela také obstát a čekalo ji pár překážet. První překážkou, kterou jsem úspěšně zdolala, byla canisterapie v hospici. Záhy jsem ale pochopila, že musím být vpohodě, aby byl v pohodě i pes, i klient, a tak jsem šla na každou terapii s úsměvem a s cílem rozdávat radost a úsměv všem klientům. Letos v dubnu jsme začaly chodit do Klimkovic mezi děti a i tady to zpočátku párkrát smou psychikou zamávalo. Ovšem po prvních setkáních srůznými klienty jsem obrátila list a vše bylo jako v normálu. Člověk si jen to nesmí vézt domů a ani nad tím přemýšlet, to je kámen úrazu. Dnes se i já i mí psi, pokaždé když jedeme do Klimkovic, těšíme na všechny děti i rodiče. Canisterapie s malými klienty probíhá skvěle a já i mí psy si to náramně užíváme a od dětí se mnohému přiučíme.

Proč to děláš? Jednoduše- protože mě to naplňuje, mé psy to ohromně baví a klienti si přítomnost psů užívají. Obzvláště děti se na pejsky těší a je to pro ně příjemné zpestření pobytu vlázních a příjemná změna mezi terapiemi. Zrovna dnes na chodbě už jeden chlapeček postával 15 minut před canisterapií, protože se hrozně těšil. Nebo jsme minulý týden potkaly jednu holčičku, která miluje psy a po canisterapii vSanatoriích sní vždy vyrážíme na menší procházku, kde se moje psí holky proběhnou a holčičce dělá radost už jen jejich přítomnost. Proč nedělat něco, co potěší jiné a může jim to pomoci ke zlepšení?

Na závěr bych chtěla vyjádřit díky mým psím holkám (zlatý retrívr- Terry, jorkšír- Bonnie), protože ty jsou nedílnou součástí týmu a odvádějí skvělou práci.

Veronika & Terry & Bonnie

 

 

—————

Zpět


Kontakt

SmilingDog z.s.

+420 607119914